á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN

Dal som kedysi dávno tri hviezdy napríklad aj podobne voľnomyšlienkarskemu bizáru - Aaaaaaaah! Bol som si takmer istý (vzhľadom k tomu koľko ľudí na Jihlave odchádzalo zo sály), že podobné percentá obdrží aj tento stopážou prekvasený experiment a ja tu budem ešte medzi tými štedrejšie hodnotiacimi. Jeho predloha (Jonestown) ma zaujímala mnohonásobne viacej, ako jeho celkom kreatívne, no na festivalový celovečerák pomerne lenivé prevedenie. (03.11.2022)

Před začátkem projekce řekl režisér Jan Bušta, že nám z filmu bude nepříjemně. A ono opravdu bylo. Bylo mi nepříjemně z toho, jak neskutečně pomalu film ubíhal, bylo mi nepříjemně z toho, jak byl monolog dvojzvučný a jak celý film nebyl vůbec zajímavý. Experimentální filmy umí být zajímavé a mít smysl, ale tohle nesplňovalo ani jedno. Tvůrcům doporučuji, aby příště vytvořili podcast nebo rozhlasovou hru, když budou chtít podobný projekt opět udělat, protože obraz u tohoto projektu vůbec nebyl za potřebí. Věřím, že scénář mohl být zajímavý, ale provedení se prostě absolutně nepovedlo. Milý Státní fonde kinematografie - prosím, podporuj dobré filmy, co mají smysl, ne filmy tohoto typu, které tvůrci dělají, protože prostě chtějí. [LFŠ 2023] (06.08.2023)

Dlouho jsem si lámal hlavu, jak tenhle experiment hodnotit. Je to totiž něco tak strašně odlišného, že jsem si nebyl jistý, jestli se mi to líbilo nebo ne. Po dlouhých úvahách jsem došel k tomu, že i přes dost nudné pasáže, které tam ale být museli, kvůli naprosté přesnosti rekonstrukce, jde o jeden z nejzajímavějších tuzemských snímků. Když člověk zapomene všechna svá očekávání a nechá na sebe film působit, čeká ho něco, co dosud nezažil. Třeba jak šílený manipulátor chodí po Praze a rozdává náhodným lidem bonbóny. 75% (05.08.2023)

á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN je celovečerní experimentální snímek Jana Bušty, který se věnuje tragédii v Jonestownu - největší masové sebevraždě v historii světa. Jan Bušta přistoupil k látce velmi nezvykle a proto se zcela jistě nejedná o snímek pro běžné publikum, kvůli čemuž se také promítal jen v několika kinech v republice. Zajímavé je, že film je i dost nezvyklý pro různé festivalové poroty, protože na Ji.hlavě, kde měl premiéru, získal cenu jen za střih, ovšem myslím, že střih je pouze jednou z mnoha složek, které přispívají k výsledné podobě tohoto, podle mě vyjmečného díla.  Film pracuje s velmi nezvyklým vyprávěcím stylem, a snad neprozradím moc, když napíšu, že ústřední část tvoří rekonstrukce tzv. death tape - pásky smrti, na které je zaznamenáno poslední kázání Jima Jonese. Zajímavé je, že na začátku vidíme Jonese pouze v úzkém ohraničení a slyšíme pouze jeho proslov. Autor takto diváka mučí dlouhé minuty, a až téměř po 15 mnitách pásky se konečně začne ohraničení uvolňovat, a my vidíme i něco jiného. Autor tak pomyslně přenáší utrepní lidí v Jonestownu, kteří když toto kázání slyšeli tak věděli, že brzy zemřou, na diváka, který 15 minut hypnotizuje na plátně chlapíka, který vám káže o lidských právech, rasové rovnosti a proč pro ně musíte zemřít. Celé je to pak ještě umocněno tím, že v obraze vidíte i odpočet, kolik pásky ještě zbývá a vy tak plně víte, kolik toho ještě budete muset přetrpět. Samozřejmě toto utrpení během filmu opadá s tím, jak děj postupuje a autor nám ukazuje víc a víc z prostředí, kde se děj odehrává. Nelze se také obávat toho, že je to něco nestravitelného, co nikdo nepochopí a člověk odchází z kina zdeptán. Právě naopak, to co výše nazývám utrpení, by se dalo také nazvat jako práce s diváckým očekáváním, což je něco, v čem tento snímek opravdu vyniká. Prace s tím co vidíme, nevidíme, co si domyslíme, nebo nepochopíme, toto všechno je něco, co podle mě dělá z á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN jedno z nejzajímavějších pojetí tohoto tématu. Praví cinefilové, kteří milují netradiční pojetí filmového jazyka budou z tohoto filmu nadšeni. Je ale možné, že vás nezaujme a rozhodnete se opustit sál (k čemuž vás autor konec konců sám na začátku vyzývá) :-). (29.01.2024)