Hotel Palace

Dostal jsem víc, než jsem čekal. Úžasnou mozaiku bizarních postav na odlehlém, ale atraktivním místě. Žádný velký příběh, jenom absurdní podobenství s několika individuálními motivy plus neklidným očekáváním přelomu tisíciletí. Hodně jsem se umíval a párkrát i hlasitě zasmál. Ani mi nevadilo, že fórky často nebyly originální. Roman Polanski potvrdil, že umí nabídnout za málo peněz hodně muziky. Nejznámější esa ve filmu hrají jako o život a i méně známí herci s nimi po celou dobu drží krok. Rád se podívám znovu. (14.01.2024)

Skvělý, báječně jsem se bavil, až na malé chvilky, jsem se neustále řehnil. Škarohlídi ať se jdou vycpat. Tady jde jen o zábavu, nic víc v tom nehledat. Bizarní postavy, absurdní situace, vynikající herecké výkony. Polanski mě nikdy nezklamal. Za deset!!! Srovnávat s Trojúhelníkem smutku je nesmysl, to je naprostá ptákovina. (11.01.2024)

50 %. Další Polanského pokus o absurdní drama, tentokrát ale velmi nepovedený. Jestli má Hotel Palace nasrat, tak se mu to daří, ale nikoliv v rovině metafory nebo nějakého jiného přesahu, který by vyprovokoval k zamyšlení, prostě ze své vlastní samoúčelné podstaty. Občasný vtip, beckettovskou satiru a zjevné rýpnutí do zaslepeného společenského požitkářství tomu upřít nelze, to ne, nicméně řemeslně jde o nedotaženou, nekatarzní koláž bizarních mikropříběhů opřených o stereotypní postavičky, z nichž přinejmenším polovina ve filmu vůbec nemusela být. K tomu ty průměrné efekty… Fakt se snažím o objektivitu a nalezení nějakého smyslu, ale čím dál víc netuším, proč tomu dávám tolik procent. Snad z úcty k režisérovi, kvůli pár zdařile humorným momentům a asi proto, že mi to stojí za sesmolení tohoto komentáře. Kdyby snímek vznikl před dvaceti lety, asi bude úspěšnější. Přál bych mu to, protože žánr absurdní drama fakt můžu – a to i od Polanského. (02.01.2024)

Docela chápu kritiku směrem k tomu, že ve filmu není žádný děj, protože tam opravdu není. Ale je to taková hříčka ,že to vlastně vůbec nevadí. Je to, jakoby jste vzali Grandhotel Budapešť, ale vyhodili z toho Andersonův vizuál a přidali místo toho nějakou tu dekadenci. Jinak tu máte správně kýčovité postavy a stylizaci, do absurdna přepálené scény a zajímavě laděný humor. K tomu herce, co si ze sebe viditelně umí udělat srandu, takže myslím, že divák se správně pobaví. No a domácká stopa vždy potěší. P.S.: Masucci už je definitivně jasná náhražka za Mikkelsena. (15.05.2024)

Tady museli všichni projít prodecurou zvanou lobotomie, krom dědečka Polanskiho, který rád strká prst do mladých křovinořezů. Navoněný hřbitov toaletní vodou, šampaňským, snobským přizdisráčstvím a čivavým hovnem. I na alzhaimera dost ulítlé. Už jsem fakt čekal, že v titulkách post režiséra najdu Zděnka Trošku, a sčuchl kamaráčovt se starým przničem, ale ty vole nic takového na nás Romča neprenknul, a Mickey Rourke opravdu nosí myší kožich jako kdyby si napařil žehličku o xicht. Meh, ať si za stara dělal co chtěl, básník své péro umí pořád ukotvit, pořád ho umí namočit do inkoustu a pořád to ví, kam správně zmerčit. Ty vole, tak jasně že na papír, vy prasata! Na to si připijem, možná mám v lednici nějakou dvanáctku, oh kurva ne. Trojúhelník smutku je stejně píčovi.. (30.04.2024)