Wimbledon: Zápas o lásku

Slušně romantická a slušně komediální romatická komedie. Nic víc, nic míň aneb nechápu to pozdvižení;) Všichni jsme už několikrát zjistili, že tyhle věci jde filmově zvládnout daleko lépe - tak, aby se důležité věci (jako třeba zlomové zápasy) neděly jen tak jakoby mezi řečí, aby se postavy chovaly trochu logicky (zdravíme Sama Neilla), a aby se neopakovalo klišé všech sportovních filmů "vím, že to tu vypadá děsně, ale tady jsem začínal, a teď všichni udělají áááách":) Jistě, Paul je sekáč a Kirsten sexy (ačkoliv nevím, které ženě s jejíma nohama by dělalo problém být sexy v tenisovém outfitu;)), James McAvoy jako vtipná figurka taky funguje dobře, stejně jako jeho a Paulovi rodiče jako takový ten životně mentorský hybatel, zatímco na sport tu máme sympatického Němce, ale já se prostě mezi těmi lajnami necítím tak jak bych měl. Po technické stránce je to výborné, barvy jen hrají, zápasy jsou stravitelné a svižné (což je s realitou tohoto rasově nekorektního sportu mírně řečeno v rozporu), k tomu věhlasná jména skutečného tenisového světa...ale jako celek to prostě postrádá to něco, co by mě donutilo se podívat znovu. Do doby než budu mít nějaký výčitkoidní záchvat a budu mít náladu se ujistit, že jsem tomuhle kousku neukřivdil, samozřejmě:) Pro tentokrát tedy 60% a nashle za pár let. (24.05.2009)

Sny, láska nebo vítězství? Tenhle britský chlapík toho nikdy moc nevyhrál, je na sklonku své kariéry, nicméně na legendárním Wimbledonu nechce být díky divoké kartě jen za statistu. Ač všichni tuší, že padne hned v prvním kole. Pozná vycházející americkou hvězdičku a najednou začne vyhrávat. Naopak jí se přestává na kurtu dařit. Co si budeme nalhávat? Vše je jasně nalajnované jako čáry na centrkurtu, lobů se moc nepodaří, smeče jsou jen ojedinělé. Rozestavení figur je klasické a předvídatelné, nicméně postavy jsou civilní, žádná potrefená ucha. Jen se prostě mělo (mnohem) víc těžit z toho, že jsme v Anglii, kde se jede na jízlivý ironický humor. Tenis jako takový obsahuje až moc digitálních pomocníků, protože takhle hra (jedna výměna za druhou s takovou úrovní rychlosti, akrobacie a přesnosti) fakt nevypadá. Ve výsledku neokoukané prostředí, velmi dobří herci (sympaťák Bettany, roztomilá Dunst) i místy funkční romantika. (16.06.2017)

Líbí se mi Kirsten Dunst k tomu mám ještě rád sport (včetně tenisu) a Paul Bettany je vcelku sympatický. Co chtít více? Trochu zvláštní mi přišli tenisové zápasy, v kterých je použito možná moc digitálních pomocníků (nejen míče) a celková dynamika utkání je tak na vysoké, ale možná až moc vysoké úrovni zábavnosti, rychlosti a dokonalosti. Takhle to vypadá hezky, ale není to tenis... Přesto, slušný casting romantické komedie a celkové prostředí tenisového svatostánku potěší snad každého. Bohužel se Wimbledon nevyhýbá klasickým klišé, ani závěru, který vzhledem k žánru snad ani nevadí. Romantická komedie, která neurazí a minimálně ústřední dvojice (a mladičký a v té době ještě neznámý James McAvoy) potěší svým sympatickým vzhledem. Napodruhé mě okouzlila ta nenucená chemie mezi hlavními postavami a snaha netočit "megahit". (05.03.2009)

Konečne logicky použitý bullet time, bohužiaľ po sľubnom, svižnom úvode (vrátane výtvarne originálne koncipovaných titulkov, podmaľovaných pôvabne chytľavým ústredným motívom skladateľa Eda Shearmura) stratí snímka švih. Zato získa na anglickej atmosfére. Tenis ma vonkoncom nezaujíma, ale tu boli scény z kurtov nasnímané dynamicky. A celé to okoreňuje herecké obsadenie v čele s netradičným (ale fungujúcim) párom Dunst/Bettany, ktorý má ťažko opísateľný vnútorný náboj. Takže v konečnom dôsledku ani neprekáža, že scenár je dopredu odhadnuteľný, pretože Kirsten so svojim kukučom (scéna v sprche) a Bettany to istia (a ak občas nestíhajú, rýchlo to z obecenstva uhrá bicyklista James McAvoy, upätý, ale férový Sam Neill a zábavný Bernard Hill v dome na strome). (28.02.2009)

Velice příjemné překvapení! Moc se mi do toho nechtělo, ale takhle dobrou romantickou komedii jsem vážně nečekal. Ta hlavní dvojka má mezi sebou neuvěřitelnou chemii - prostě klasickej Paul Bettany, ze kterýho charisma prostě čiší a taky mě potěšil Sam Neill, kterého tak často nevídám a spoustu dalších známých dnes nepoměrně známějších tváří, až mě to překvapilo. A je neuvěřitelné, jak mi přišla Kirsten Dunst neskutečně sexy, a to jsem jí přitom hlavně ve Spider-manovi a Úsměvu Mony Lisy nesnášel. Skvělé, že to vůbec nestárne, až teda na ten tenis samotný. Pro člověka co má nakoukáno bezpočet zápasů je to až úsměvné, ale o to tam zas tolik nejde...9/10 (23.11.2016)