Tajný život Waltera Mittyho

Snílkovská romanca, ktorou Stiller nastavuje zrkadlo nemalej časti súčasnej generácie. Fantastické rozpínanie predstavivosti mnohých reálnych situácií, v ktorých sa nedá jednať inak, len formálne skloniť hlavu a uzavrieť sa do seba. V danej chvíli asi nie každý nájde v sebe odvahu postaviť sa svojmu osudu snílka a večného rojka, ale určite sú myšlienkové pochody v mnohých prípadoch podobné tým Walterovým. Spojenie úžasného dobrodružstva, ktoré v sebe spája prvky fantasy a príjemnej romantickej drámy nemohlo dopadnúť prirodzenejšie, Stiller umiernený, príbeh krehký a zároveň neskutočne vyspelý. Presne toto som potreboval po mesiaci príprav na štátnice. 85%. (16.06.2014)

Veselý a optimistický film o "quintescence of Life", který pobaví tím, dnes tak málo vídaným, nevtíravým způsobem a ještě stihne utrousit nějaké to moudro o životě. Stiller po režijní stránce ještě trochu vyrostl a vypiplaný vizuál je neskutečně přitažlivý. Jako dokument o přírodě bez otravných vysvětlujících odboček. Eyjafjallajokull. (30.03.2014)

Inspirativní asi jako reklama na prací prášek. Estetika hezoučká, ale prázdná a kýčovitá. Myšlenkově jeden protimluv vedle druhého s v podstatě bezcílným dějovým obloukem, z něhož není patrné, co vlastně chtěl Stiller sdělit a proč k tomu zvolil použité postupy. Na druhou stranu, ve filmu, v němž se longboard zaměňuje s velkou pompou za skateboard a který se tváří jako indie a přitom stál 90 míčů logiku není radno příliš hledat. (11.01.2014)

Já už jsem vážně nedoufal, že Hollywood se svým vkusem mně v tomhle století ještě dokáže trefit do srdce a vida, je tu přesný zásah. Scéna se Seanem Pennem, kdy s připraveným foťákem čeká na sněžnýho levharta, aby mohl udělat fotku byl nádherná ("Kdy ho vyfotíš? " "Možná nikdy, některé okamžiky jsou tak překrásné, že se ji nechci rušit focením" ) a pak ten fotbal v Afgánu. Tohle musel vymyslet někdo, kdo má radost ze života a z toho filmu to bylo cítit, ať už ve výtečný hudbě, která spousty už tak luxusních scén (jízda Islandskou krajinou na skejtu ) měnila na scény exluzivní, ve vizualitě (třeba hned na začátku originální úvodní titulky ) nebo v humoru (bitka v letištním rentgenu ). Herci se rovněž předvedli v tom nejlepším světle a i když Sean Penn zahrál spousty dechberoucích rolí, tak tady mě ta jeho desetiminutovka fakt dostala. Bejt holka, tak bych mu za ní asi dala nebo dal, teď nevím v jakým rodě mluvím. Jedno však vím určitě, s tímhle životem nabitým bijákem, jsem se v kině nepotkal naposled. (19.12.2013)

Vedle virtuálních vztahů Stiller v úvodu opatrně ukazuje zdvižený prostředníček také korporátnímu kapitalismu, který umrtvuje lidskou individualitu a jedince proměňuje ve štvance ochotného udělat kvůli udržení zaměstnání první poslední. Posledním útočištěm člověka se přirozeně stává jeho tělo, potažmo mysl. Osvobozující síla imaginace dovoluje alespoň snít o ušlechtilých činech hodných velkých romantických hrdinů, kteří byli z reality již dávno vytěsnění do velkolepých hollywoodských pohádek. Walter Mitty se nestydí přiznat, že je sám takovou pohádkou, která prostřednictvím svého ušlechtilého poselství ospravedlňuje četné spektakulární scény. Druhou polovinu filmu tvoří řetězec strhujících dobrodružných příhod, jejichž estetické pojetí je vědomě inspirováno časopiseckými obálkami, neboť právě do fotografií z prestižních časopisů Walter ze své každodenní rutiny uniká. Trikové sekvence sice znejasňují hranici mezi snem a realitou do té míry, že se rozdíl stává irelevantním (namísto toho, aby vytvářel určité napětí), ale zároveň nenásilně doplňují charakteristiku hlavního hrdiny. Třebaže se romantická podzápletka navenek zdá nadbytečnou a film může působit jako sebezdokonalovací příručka pro muže, kteří nevědí, co s životem, jsou to po celou dobu ostatní lidé (přítelkyně, Sean O’Connell, matka a nepřímo i zesnulý otec), kteří Waltera v jeho sólových dobrodružstvích přímo i nepřímo podporují a nutí jej, aby v nich pokračoval. V dnešní „bezkontaktní“ době velmi vítaná snaha přesvědčit diváka, aby nežil jenom ve virtuálním světě a nebál se realizovat své sny, je tak šikovně provázána s výzvou, abychom nebyli sobci a ani v nejtěžších chvílích nepřestávali myslet na druhé (čím film vyznívá konformněji než v hrubých rysech podobná anarchistická akce Wanted). Walter Mitty dokazuje, že Stiller umí utlumit svou povahu excentrického komika ve prospěch poměrně vážné myšlenky. Ono zvážnění ale naštěstí nikdy není takové, aby film opustil bezpečné území skrznaskrz „feel good“ zábavy pro velké plátno a celou rodinu. S odstupem času bych se Mittyho nebál ve vší vážnosti označit za nejpozitivnější filmové překvapení loňského roku. 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Radko (13.01.2014)