Najdlhší deň

První půlhodinka byla trochu nudná, ale pak se to rozjelo. Stejně jako u Bitvy o Británii mě zklamal velký počet herců, z nichž někteří se objevili jenom na moment (Henry Fonda, Robert Ryan a Richard Burton, na které jsem se těšil), ale aspoň tu byli tahouni John Wayne mezi výsadkáři a Robert Mitchum na pláži. Docela mě překvapilo, že v americkým filmu tý doby němci mluvili německy a francouzi francouzsky (v dabingu ale bohužel česky), a že je hráli příslušníci rodných zemí. Ve kterém filmu se podaří vidět Johna Waynea, Seana Conneryho a Bourvila, z toho dva poslední v jedné scéně? Film jsem viděl jen v TV v kolorované verzi, ale s tímhle si dali opravdu záležet, narozdíl od filmu V pravé poledne, to se mi barevný nelíbilo. (15.02.2010)

Neunavující tříhodinový pobyt před mistrovskou freskou, která je současně historickým líčením i oslavou hrdinství. Hrdinové – od velitelů po bezejmenné vojáky a odbojáře – jsou představeni v dokonale výstižné psychologické zkratce. Epizody, které nechají diváka pohlédnout do těch tváří, se citlivě spojují s celkovým vyprávěním, a to tak působí celistvě a nerozbojně. A v neposlední řadě také důkaz, že pathos a humor si ve svých nejčistších formách neprotiřečí. (09.02.2013)

Americká propaganda možná není tak in your face jako sovětská, ale otravná je stejně, ne-li víc. Tenhle film navíc postrádá spektákl, který by mít chtěl. Ale tak co chci, když se na to dívám den poté, co jsem viděl Vojnu a mír, která je co do filmařských kvalit někde naprosto jinde. Každopádně je tohle nuda na obstojné úrovni. Být fanoušek válečných filmů starého střihu, asi jsem shovívavějěí. (14.02.2013)

6.6.1944. Troufám si rozhodně tvrdit (doufat :-), že není na světě moc „dříve narozených“, kterým by toto datum alespoň něco málo neříkalo. Snímek Nejdelší den přináší velmi věrnou rekonstrukci událostí právě tohoto dne, tj. dne, kdy se spojenci vylodili ve Francii (Normandii) a obrátili tím nadobro kormidlo dějin (2. sv. války) na stranu spojenců. Příběh vyprávěný z perspektivy obou znepřátelených stran a hvězdné herecké obsazení, to jsou hlavní devíza (resp.lákadla) tohoto snímku. Popravdě přiznávám, mám s tímto snímkem pouze jeden (za to zásadní problém) spojený právě s tím hvězdným obsazením. Je to právě ono, které mi paradoxně bránilo si jej nerušeně užít a vždy mě v určitých scénách (příklad za všechny: voják při vylodění ztrácí svou zbraň, nechce se mu (pod neustálou palbou) zpět pro ni a R. Mitchum resp. generál Norman Cota s doutníkem v ústech pronáší do kamery „je skoro jisté, že ji dneš budeš potřebovat hochu“…). Podobné je to i v případě (cíleně?) přehrávajícího J. Waynea, S. Conneryho apod... ANO, chápu, co tím tvůrci chtěli (nám divákům) sdělit (ukázat (vypíchnout) typické vlastnosti jednotlivých národů, přes hrdost, jistý sklon k patetismu, vlastenectví…) ale troufám si jednoznačně tvrdit, že o poznání více bych si jej užíval v případě „bezejmennosti“, kdy by to dotyčné nesvádělo k hrdinským pózám, kdy je navíc divák má přiřazeny do určitých „škatulek“ (charakterových rolí) a tudíž to několikrát vypadá jako (ne)chtěná (sebe)parodie. Teď nemám na mysli Bourvila, ten skutečně pobavil :-) Na druhou stranu chápu, že „u toho“ chtěli dotyční být, stejně jako mám pochopení pro samotné režiséry. Odmítněte takovým personám, když vám přislíbí účast. I přes výše zmíněné výtky (mi) nezbývá než souhlasit s přirovnáním resp. závěrečným konstatováním uživ. DaViD´82 už pouze za takovou „maličkost“, kdy je skutečně příjemným zjištěním, že tu neochvějně nevládne jeden jazyk (ryzí angličtina), ale všichni (frantíci, náckové, britové, amíci, irové, skoti..) mluví „jak jim zobák narost“. Stejné slova chvály a uznání mám i pro samotné válečné scény, kdy se „mluví pouze obrazem“. Takové vylodění na Omaha beach je bez jakýchkoliv výhrad a takhle bych mohl pokračovat celý (nejdelší) den…..takže musím nakonec konstatovat, že pro ty místní veskrze pozitivní ohlasy mám pochopení. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz i přidanou hodnotu snímku v podobě samotné historické důležitosti 80% (15.10.2012)

Pro mě je Nejdelší den jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. Na to, že se jedná o snímek z roku 1962, je i v dnešním digitálním světě vizuálně úžasný. Viděl jsem ho už několikrát, ale až teď jsem se dokopal ke komentáři. Shodou okolností jsem byl před pár dny v Normandii, je to krásné místo, kde historie sálá na kažném rohu. Pak, když jsem viděl tento film, říkal jsem si: tam jsem byl, a tam taky. Nejdelší den se totiž nátáčel na autentických místech skutečného vylodění. Třeba kostel v Ste. Mere Eglise, nebo pozorovatelna baterie Longues mezi Omahou a Goldem, kde major Pluskat uvidí invazní flotilu, ale spousta dalších. Tak to jen ohledně místa, teď ale k filmu. Děj se odehrává jak už je naznačeno, v den před invazí a v samotný D-Day. Ve třech hodinách nám tvurci naservírovali vše podstatné, co se událo v tento den. Možná jen chybí výsádek u baterie Merville, jinak je to ale radost pohledět na všechny ty dlouhé záběry, jako vylodění na Goldu z ptačí perspektivy, záběry na jeden zátah v bitvě o Casino v Ouistrehamu, bitva na pláži Omaha a mnohé další. Krom toho všeho vše umocňuje celá řada filmových hvězd, protože v tomto velkém konceptu se jich sešlo až neuvěřitelně mnoho. To vše dělá z Nejdelšího dne opravdový unikát válečné kinematografie, který je a bude nesmrtelný. 100%. (15.06.2012)