Réžia:
Bent HamerKamera:
Philip ØgaardHudba:
Hans MathisenHrajú:
Joachim Calmeyer, Tomas Norström, Bjørn Floberg, Reine Brynolfsson, Sverre Anker Ousdal, Lennart Jähkel, Leif Andrée, Gard B. Eidsvold, Trond Brænne (viac)Obsahy(2)
Po skončení 2. světové války se švédští experti na bydlení a nábytek shodli na tom, že je třeba začít s tovární výrobou víceúčelových kuchyňských linek, které by domácnostem ušetřily čas, námahu i peníze. Když zmapovali chování a návyky svých hospodyněk, rozhodli se vědci z Institutu bytové kultury překročit geografické i „rodové“ hranice. Počátkem 50. let vypravili do Landstadu, nevelké norské vesnice, která se pyšnila nebývale vysokým počtem starých mládenců, osmnáct svých pozorovatelů. Ti měli, čtyřiadvacet hodin denně, sledovat, jak si při kuchyňských pracích vedou osamělí muži. Institut je vybavil židlí na vysokých nohou, aby měli absolutní přehled o činnostech „sledovaného subjektu“, výsadou přicházet a odcházet podle potřeby a zákazem hovořit s pozorovaným mužem nebo mu pomáhat při vaření. Tak vstoupil do domu i do života podivínského Izáka pozorovatel Folke Nilsson. Držel se všech instrukcí a byl zapálen pro svěřenou práci. Výzkum pro oba dopadl jinak, než si na začátku představovali. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (89)
Takový příjemný, lidský film, postavený na absurdní situaci pozorování, jak se kdo chová doma ve své kuchyni. Z pozorovaného se časem stane pozorovaný, a nakonec se setřou všechny rozdíly - Nor, nebo Švéd, úkol, neúkol, důležité je porozumění, popovídání si, sdílení. O tom je život. O přijetí druhých lidí do našich životů, aby ty nebyly fádní a zbytečné, jako onen samotný experiment s kuchyněmi a optimálním rozmístěním spotřebičů a nábytku. Žel film přes silná místa mohl být kratší a často jsou zde scény jen proto, aby naplnily celovečerní stopáž. ()
Možná je to jenom můj skromnej názor, ale severská kinematografie už vyplodila mnohem lepší věci. Když tenhle film srovnám s Ondskan nebo Arnem Tempelriddarenem, tak vypadá jak Škoda 120 na parkovišti Mustangů. Příběh sice měl hlavu a patu, ale to zpracování mohlo bejt lepší. No a ten konec mi přišel vyloženě k naštvání. Když drama, tak prosím, ale příště se víc snažte, Vikingové. 3.5 a s odřenejma ušima. ()
3,5* Nádherný, atmosférický opus, ale nedočkala som sa až takého výnimočného kúsku, v aký som dúfala. No aj tak je to veľmi príjemný zážitok, a ak máte možnosť, vychutnajte si film tohto typu osamote, so sviečkami, mäkkou dekou a hrnčekom horúceho kakaa. Pretože keď ste sami, nemôže sa vám stať, že partner, (ktorý síce nie je milovníkom “atmosférických opusov”, ale chce vám urobiť radosť a snaží sa pozerať s vami) zaspáva a vy sa cítite previnilo, následkom čoho sa atmosféra kamsi vytráca. A ešte zavrite všetky domáce zvieratká, kde obvykle relaxujú, aby vás nerušili... ()
Zkuste natáčet chlapa při jeho běžné činnosti v kuchyni, tzn. "jak nevaří!" a vznikne vám z toho takový "milý, pěkný...". Ale huš, nuda to byla, ani nic nepřipálil, předvídatelné až hrůza. Budete-li mít jednoho táhnoucího se podzimního dne při pokuřování dýmky pocit, že se vám v hlavě zrodil dobrý nápad a byl by z toho úžasný film, tak tuto myšlenku, prosím, obratem zaplašte. Z jednoho slušného nápadu se kvalitní film nerodí ani v případě, kdy hodnotitele na čsfd postihne davová psychóza a domnívají se, že ano. ()
Festival Kamera OKO, Ostrava, Minikinokavárna, 26.9. 2015: Severská tragikomedie o přátelství mezi muži. Situace celého filmu je hustě absurdní, kdy pozorující mlčenlivý uředník v rohu kuchyně sleduje starého samorosta jak používá kuchyň. Je tam několik humorných scén, ovšem vy výsledku film vyznívá až melancholicky. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (1)
- Švédsko bylo v době, ve které se film odehrává, poslední zemí kontinentální Evropy, kde se jezdilo vlevo. Změna nastala až 3. 9. 1967. (petrsv)
Reklama