Hodina nejistoty

Pozor covid! Některé filmy si svým námětem přímo říkají o natočení během pandemie. Tady jedna mamina hodinu pobíhá po lese a telefonuje, takže se to celkem nabízelo. Výsledek naštěstí není tak tragický, jak by se na první pohled mohlo zdát. Watts je ve formě a dokáže udržet zájem o vývoj událostí, i když se nenašla odvaha tnout do živého. (02.08.2022)

spíš průměrná one woman show, která sice disponuje silným tématem v podobě oblíbené americké kratochvíle střílení ve škole, ale bohužel jí lehce sráží ne zrovna logické kroky. Chápu,že v podobné situaci člověk asi nebude myslet úplně racionálně, ale opravdu nechápu, proč se hlavní postava při zjištění, že se ve škole jejího syna střílí (a navíc by on mohl být střelec) prostě neotočila, nedoběhla domů (zas tak daleko být nemohla) a místo toho začala zmateně pobíhat po lese? Naomi Watts nicméně stále dobrá a sama film bez problémů utáhne. Škoda, že se v posledních letech neobjevila v nějakém větším filmu...60% (17.03.2022)

No tak neviem, z celkového filmového času je Naomi dve tretiny v lese, kde beží a beží, 95% celého času je na telefóne a fakt neviem, kde ten jej syn tú školu mal, ale myslím, že prebehla pol zemegule, možno aj viac než kedysi Forest Gump. Aspoň to naťahovanie diváka vyšlo, to odhalenie, čo stojí za tým. Ale napätie minimalistické, tak ako celý tento film. Je to len o herectve Naomi, ktorá je super, ale zaslúži si niečo väčšie. (18.03.2022)

Tento thriller a socialni kritika s hlavni postavou Iphonem nedosahuje kvalit podobnych filmu jako Uplne bezvetri (1989) nebo Rabbit proof fence (2002). Reziser se zrejme snazi zkoumat zarmutek pri tragedii a k tomu nabizi lacine vzruseni.  Naomi Watsonova dela co muze. Hodinu bezi, tezce dycha, telefonuje a tvari se silene s rozsirenyma ocima, coz neni moc zabavne. Je to pochopitelne. V pandemickem case se zadne hromadne sceny tocit nedaly. (22.08.2022)

Ryze telefonní drama. To si šla takhle (dříve více sličná) Naomi Watts  jednoho rána zaběhat a její každodenní rutina byla narušena projíždějícími policejními vozy. Konaly se totiž policejní manévry v nedaleké střední škole, kde byla hlášena střelba. A shodou všech špatných okolností tuto školu navštěvoval i její syn, který je tam i tentokrát. Naomi zpanikařila, otočila běžecký kurs směr škola, duchapřítomně přivolala taxi, co má kvůli zátarasům zpoždění, a vydatně telefonuje. Telefonuje s policií, s autoservisem, se synem i pachatelem... prostě telefonuje neustále. A do toho se její počáteční svěží běžecký styl postupně mění na styl po třídenní souloži. Běžet necelých devadesát minut, co film trvá, může být únavné jak pro běžce, tak i diváka. Píchání v boku je hrdě potlačeno. Píchání Naomi také. Klikaté lesní pěšiny a silnice jsou takřka liduprázdné, takže běhej, holka, běhej. Nikdo tě hned tak nesveze. Stárnoucí Watts spojila síly se zkušeným režisérem Phillipem Noyce a vyprodukovala si drama, které nám sled dramatických událostí zprostředkuje pouze přes telefonní linky. Není to objevné, ovšem není to nikterak hrozně podáno, aby se to v pohodě nedalo vydržet. No, trvat to dvě hodiny, tak to už by si raději divák přál, aby hrdinka zakopla o bludný kořen, upustila telefon, který by se jí zakutálel do mokřiny, a běh Terryho Foxe by se předčasně ukončil. Film také může fungovat jako návod na levnou produkci. Určitě se náklady pohybovaly na velmi skromné úrovni. Můžeme být rádi, že nám Watts úspěšně dotelefonovala, nijak se u toho běhání nezpotila a příště může ve vytrvalostním běhu i reprezentovat, aby si udržela ten správný fyzický fond. 6/10 (24.08.2022)