FBI: Prípady Sue Thomasovej

2 hvězdy za 1. díl, který by se dal pouštět široké veřejnosti jako instruktážní pořad o neslyšících a jejich asistenčních psech a kompenzačních pomůckách - odezírání fakt není prdel (zkuste si jen tak podle zraku rozlišit vyslovení např. hlásek H a G:-)... Ale vzhledem k tomu, že v záhlaví tohoto seriálu je krimi/ drama a ne "úvod do surdopedie", tak to nesplňuje ani omylem - díly, kdy už byli agenti "v akci" mi přišly děsně šitózní... takže bohužel. (06.01.2008)

Ano, tipujete správně, osudy drsných naftalínových agentek FBI jak vystřižených z módních časopisů, se stylingem dle posledního trendu, zvládajících umě pět svět.jazyků, na vysokých podpatkách ovládajících pět druhů bojového umění skolících každého nepřítele, střílejích jako mistr sportu, přirozeně oduševnělých, mne nikdy nebraly, o to víc, že podobné slátaniny se často objevují v us-seriálech na TV Nova a Prima. P.S.: nejsem antifeminsta... (21.08.2004)

Příjemná detektivka na všední odpoledne na Nově. Sue je docela sympaťačka a fandí se jí snadno, když se k tomu navíc připočte její handicap, tak není co řešit. Nakouknutí do světa neslyšících je takové nenásilné. Případy nejsou sice nic extra, ale řešení je díky znakovce o něco zajímavější. Navíc herečka je mi sympatická i za jiné role (Heroes). Americká detektivní produkce umí být i o dost horší.. (16.08.2012)

Je to seriál mého dětství a už tenkrát mě uhranul. Detektivka tak trošku jinak. I po té době (ca po 13 letech) jsem se na ní nedávno dívala na Nova Cinema a opět mě seriál dostal. Dnešní tvorba je jen o práci, extrémní odborné přesnosti, mnoho krve, nebo zvláštnímu typu humoru, kde bych potřebovala americký kompars (viz Teorie velkého třesku), abych vůbec věděla, čemu a kdy se mám smát. Škoda, že takových seriálů není víc. Starší seriály mají daleko větší koukatelnost. Ať už se jedná o kriminální žánr (Komisař Rex, Turbo, Sue Thomas) nebo o scifi (Hvězdná brána, Ztracený svět, Smalville) nebo i jiné seriály. Hlavní potenciál těchto starších seriálů vidím hlavně v tom, že mají i lidský faktor a to je to hlavní. Člověk se dívá na televizi, aby si odpočinul, nebo aby šel na další šichtu do práce, kde musí nadměrně zaměstnávat mozek. Chce vidět, jak dobro vítězí nad zlem (když ne ve skutečnosti, tak ať aspoň ve filmu to tak funguje) a ne aby měl ještě z televize depku. To je zkrátka můj názor. Tento seriál se mi právě líbí kvůli skoro rodinné atmosféře na oddělení. Emoce taktéž patří k rozhodování a ne pouze racionalita. A to se mi na tomto seriálu líbí, je zkrátka lidský, ale i přesto má každý díl nějakou pointu a něco nového se i dozvíte. A tak by to mělo být i ve skutečné práci. Když tam člověk má vydržet 40 let, měl by mít přátelský kolektiv, měl by mít svou práci rád a lidi tam brát jako druhou rodinu, jinak to celé nedává smysl. (20.10.2019)

Tak tenhle seriál má své osobité kouzlo kterým si mě získal. V celém seriálu se drží perfektně propracovaná dějová linka ve které je nádherně vidět příchod Sue do nové práce a nového města, její zabydlování a postupné seznamování se svým novým týmem do kterého se dostane jen díky schodě nepatrných náhod a jejímu následnému úsilí. Snad jediný seriál co znám ve kterém se podíváte i do světa neslyšících což je velké plus seriálu a jeho základní stavební kámen. V každém dílu se řeší jeden případ a k němu se postupně rozvíjí i základní děj. To vše je zpestřené ještě vztahem mezi Sue a Jackem kteří by spolu moc chtěli být ale nemůžou Nevím co dál říct ale můžu každému doporučit ;) (17.07.2012)