Invázia barbarov

Strašně umělý, nevěrohodný, chvílemi až směšný film. Jediné, co ho odlišuje od sladkobolné produkce vysílané v televizi v neděli odpoledne, je kopec pseudointelektuálních, dokonale vyprázdněných dialogů a odkazů (náhodné vyjmenovávání ismů, záběry na tituly knih bez jakéhokoli vztahu k vyprávěnému příběhu). Postavy si mě nedokázaly získat ani dojmout, hlavní mi byla vyloženě nesympatická. Dobře napsaná a zahraná mi přišla akorát feťačka, jakkoli celá situace kolem ní působila naivně, aspoň tady se bylo čeho chytnout. Ten moment sblížení, kdy zahodí synův mobil do ohně, byl hodně silný, jenomže to je na sto minut trochu málo. Nutno dodat, že Hlas moře na podobné téma mi nepřipadá o moc lepší. Pozitivní filmy, které víc než svůj přívlastek nenabízejí, prostě asi nejsou pro mě. (08.03.2010)

Celkem příjemný a relativně originální film, zároveň však s univerzálním tématem neprůchodné zdi mezi pomalu umírajícím otcem a synem. Snímek nenabízí nic ohromujícího, ale i tak jsem se pozastavil nad scénami, kdy si dávní kamarádi vzpomínají na své příhody, či jak kamarádka syna umírajícího otce fetuje společně s otcem kamaráda. Myslím, že film stojí za shlédnutí a vidím ho tak na 7,5 z 10. (29.10.2009)

Tenhle film mě nejen pobavil (spousta scén byl velice zábavná), ale i dojal a svým způsobem i uklidnil. Proč?, na to jsem při jeho sledování nemyslel - a nejspíš to nebudu rozebírat ani nyní. Stárnutí a smrt nemusí být banální, ale tady šlo přímo o jeho oslavu; zemřít jako poslední (možná jediný) hrdinský čin. Přestože náš hrdina má k dispozici silné vojsko, přesto tuhle bitvu musí vybojovat (vyhrát?, prohrát? - to už je možná jedno) sám se sebou. A tak přece jen vstoupit do jedné vody. Pozn. 1: Film je kromě toho značně instruktivní. Tohle se může stát každému, a každý by na to měl být připraven. Sotvakdo má ovšem syna (a Rémy přeje synovi stejného syna), který otci opatří pro jeho umírání tak skvělou štafáž. Každopádně cesty k heroinu by bylo vhodné zmapovat dopředu. Pozn.2: V této souvislosti podtrhuji skvělou vedlejší roli krásné Marie-Josée Croze, která má ráda Hanka Williamse. Pozn. 3: Les invasions barbares. Ale kdo jsou oni barbaři? Zřejmě jsou tím myšleni mladí lidé, kteří nečtou beletrii (tj. něco přečetli a znají, ale mimovolně a nesytematicky - a neprošli všem těmi -ismy), jako naše generace. (Znám člověka, který se honosí tím, že přečetl pouze "Ferdu mravence".) Ale jak vidět (i v tomto filmu) mají jiné kvality, které možná přesahují naši "intelektuální dovednost". My bychom ovšem bez knížek, filmů a Hanka Williamse, už sotva obstáli. Pozn. 3: Kdybychom chtěli film "zhodnotit" racionálně, došli bychom nejprve k tomu, že je to naprostá fantasmagorie. A podezřelé na něm je už to, že nenese titulek "natočeno podle skutečné události". My se však na něj díváme jinak, jako na autonomní svět, ve kterém je možno i leccos, co není v souladu s naší omezenou existencí. (18.09.2017)

5 hviezdičkový film ako ten najlepší hotel v Toronte ! Dojímavo ľudský, vtipný, ukážkovo absurdný v tom, ako zdravotníctvo (ne)vie fungovať úplne všade. O zásadných veciach, o rodine, o priateľoch, o láskach, o ŽIVOTE...Možno, teraz keď spätne spomínam, drobná výhrada na adresu toho, že by Sebastienova priateľka nemusela byť až tak naivná, nudná a blbá a Nathalie jej presným opakom, t.j. problematická, ale i tým zaujímavá a krásna - ale to je subjektívny pocit, že mám jasno, že by som volil problémy pred nudou. A vďaka tomuto komentáru som si uvedomil zaujímavú súvislosť (vďaka Ti čsfd) - že sa obe herečky stretli o 4roky neskor v Schnabelovom Skafander a motýľ...a ešte jedna zaujímavosť, čierna bola i tu blbá a biela bola i tentoX zaujímavejšia ! Takže celkom na záver: mám slabosť pre pána Arcanda, jeho Ježiš z Montrealu je podobne luxusná 5 * záležitosť (a k tomu si vyberá tie najkrajšie babenky v Kanade). (15.01.2009)

Zvlastna existencialna komedialna drama o zomierajucom chlapovi, pre ktoreho jeho najblizsi na sklonku zivota spravia co mozu a popri tom spominaju na casy davno prejdene, chvile davno odzite a zazitky nikdy nezabudnute. Prijemny snimok, ktoreho oscarove pozadie je pre mna plne pochopitelne, pretoze tendencie Akademie ocenovat taketo filmy tu vzdy boli a zrejme aj budu, a to napriek exitencii snimkov na urovni nachadzajucej sa kvalitativne niekde uplne inde (napr. v tom istom roku nominovany skvely svedsky Ondskan) . (25.11.2004)